žáci Baníku Ratíškovice 1976

27.06.2016 12:22

Blaha vystřílel žákům Ratíškovic na mistrovství republiky bronz. Před 40 lety

Ratíškovice – Čas neskutečně letí, vzpomínky, události a nezapomenutelné chvíle však přetrvávají. Patří mezi ně i triumf československé fotbalové reprezentace na mistrovství Evropy 
v Bělehradě. Od památného šampionátu uplynulo už čtyřicet let.

Žáci Baníku Ratíškovice získali před čtyřiceti lety na mistrovství republiky senzační bronz. V Opavě prohráli pouze se Slavií Praha.Autor: archiv Ivana Bilského

V neděli dvacátého června 1976 napsal Antonín Panenka fotbalovou báseň. 
V penaltovém rozstřelu proti Němcům kopl poslední ránu pomalým obloučkem doprostřed branky. Gólman Maier se vrhl do prázdna 
k tyči a odtud jen nevěřícně zíral. Míč se zatřepetal v síti. A Československo získalo titul mistrů Evropy.

Celá republika byla tehdy na nohou a slavila. V Ratíškovicích si ovšem vychutnávali i jiný mimořádný úspěch. Starší žáci Baníku pod vedením trenérů Ivana Bilského a Jana Koplíka získali na sedmém mistrovství ČSR v Opavě bronzovou medaili.

Lepší ve Slezsku byly pouze naděje pražské Slavie a Hradce Králové. „Byl to pro náš tým, klub i obec velký úspěch," vzpomíná i po letech sedmasedmdesátiletý Ivan Bilský.

Známý mládežnický kouč, který družstvo vedl společně s Janem Koplíkem, byl odbornou komisí vyhodnocen jako nejlepší trenér mládežnického šampionátu. „Radši bych si ale s kluky zahrál finále, na které jsme měli," je Bilský přesvědčen.

Výrazné osobnosti však Ratíškovice neměly pouze na střídačce, ale i na hřišti. Klíčovým hráčem byl útočník Bronislav Blaha. Starší bratr současného předsedy Jihomoravského krajského fotbalového svazu a člena výkonného výboru FAČR na závěrečném turnaji zářil. Své parádní výkony korunoval bývalý hráč brněnské Zbrojovky deseti brankami. Žádný ze soupeřových hráčů jich tehdy nedal víc. „Broňa byl na turnaji suverénně nejlepší. Pořadatelé nám však řekli, že jednomu hráči nemohou dát dvě trofeje, takže nakonec zvolili někoho jiného," uvedl Bilský.

Podle něj se na mimořádném úspěchu významnou měrou podíleli i další šikovní mladíci. Součástí úspěšného týmu byl i známý trenér Jiří Dekař, sekretář Baníku Zdeněk Blaha nebo otec nejlepší české stolní tenistky Pavel Vacenovský. „Bylo to ovšem kolektivní dílo. Všichni kluci, kteří tvořili výbornou partu, od začátku do konce táhli za jeden provaz a hráli nadoraz," uvedl Bilský.

Jeho tým přišel o finále 
v úvodním duelu s pražskou Slavií. Ratíškovice sice brzy vedly, ale Pražané nakonec výsledek otočili a se štěstím zvítězili 2:1. „I po letech cítím křivdu. Tehdy nás poškodil rozhodčí, který řídil i mezinárodní zápasy. Po našem utkání byl ale vyloučen z turnaje," vybavuje si Bilský. Další dva duely parta 
z Hodonínska zvládla a po výhrách nad Plzní a Mostem si zajistila druhé místo ve skupině. V souboji o bronz pak Ratíškovice jasně přehrály Benešov 4:1 a slavily senzační bronz.

Velký úspěch žákovského družstva ovšem zůstal ve stínu republikového titulu dorostenců Baníku v roce 1955. Obě události spojuje právě postava Bilského. Rodák z Týnce na Břeclavsku zanechal mezi hráči i fanoušky nesmazatelnou stopu. Na výborných výsledcích ratíškovických mládežnických družstvech měli velký podíl i František Foltýn 
s Jaroslavem Pouchem, kteří v roce 1958 začali v obci pořádat oblíbené pouliční turnaje, odkud si vytahovali šikovné kluky do fotbalového oddílu. „Tehdy bylo 
v Ratíškovicích osm jedenáctek. Dneska bychom nedali dohromady ani jednu," říká další bývalý trenér Baníku Petr Zemánek starší.

Pravidelně se mezi sebou utkávali chlapci do patnácti let z Dědiny, Baťovky, Řádků, Múdré, Séčky, Posvátné, Vítězné či Americké. „Turnaj měl velkou sportovní úroveň," uvedl Bilský.

Před čtyřiceti lety nebyla nouze o hráče ani lidi, kteří se mládeži věnovali nebo jí alespoň pomáhali. „Když jsme tenkrát s žáky začínali, bylo potřeba získávat i nějaké patrony či sponzory. Třeba na šachtě byla Brigáda socialistické práce. Jejím vedoucím byl Josef Šural. Ten nám společně s Karlem Hochem a Josefem Mačudou hodně pomohli," vzpomíná Zemánek starší.

Zmiňovaná trojice poskytla pro ratíškovické žáky a později i pro dorostence finanční i materiální zabezpečení. „Třeba na soustředění na Littneru nám sehnali i uhel," dodal s úsměvem otec současného mutěnického kouče. Dobrou náladu a vzpomínky na úspěšnou éru Baníku mu kazí momentální situace nejen v ratíškovickém fotbale. Ve čtyřtisícové obci nyní složitě dávají dohromady i žáky. Scházejí kvalifikovaní trenéři i zapálení nadšenci, kteří fotbalu obětují veškerý volný čas. Třeba jako Bilský, který na 23. července svolává bronzovou partu. „Všechny kluky jsem obvolal, měli bychom se zase sejít a rozebrat to," dodal dnes už legendární kouč.